Šatkovanie bylo kdysi běžné, problémy s kojením spíše výjimečné. Jak se naši předkové starali o děti, jak si pomáhali a jak to bylo s kojná vypráví známá etnoložka Katarína Nádaská.

Facebook
Naši předkové byli přirozeně moudří, byli připraveni na různé situace a můžeme být rádi, že nově objevujeme jejich duchovní bohatství. Snad si ho budeme i vážit, říká etnoložka Katarína Nádaská. Foto: PRAVDA, Robert Hüttner

Bylo u našich předků běžné kojit nebo nekojit?
Pokud matka úspěšně porodila a porod přežila, neměla tedy vážné zdravotní problémy, protože i to se stávalo, hlavou složkou výživy dětí bylo mateřské mléko. Kojily se velmi dlouho. Kojily se i děti, které měly pět šest let. Dokonce to máme iv pohádkách, ve folkloru, například Lomidrevo – byl silný, protože ho matka kojila do šesti let. Kojení v minulosti bylo tedy absolutním základem.
Nošení dětí v šátku. Foto: archiv Kateřiny Nádaský
Kolébka v poli. Foto: archiv Kateřiny NádaskejDojčili matky své miminka na požádání? Dalo se to při tom množství práce, které měly?
Dítě, které bylo výlučně odkázáno na mateřské mléko, bývalo jakousi součástí matky. Takzvané šatkovanie, což dnes považujme za hit u maminek, bylo u našich předků, bavíme se o druhé polovině 19. století, zcela běžné. Dítě se nosilo v šátku, kdy se šlo na pole, když se kosili louky, všude. Bylo s mámou při práci, spalo jí například na zádech. Případně pokud to bylo možné, pověsili ho v té šátku na i někam mezi větve, ať si pospinká tam. Tím, že matka byla neustále s dítětem, kojení bylo zcela běžné, dítě dostávalo papat podle potřeby, nikdo se nad tím nepozastavoval. Pokud byly v blízkosti muži, žena se utáhla kousek dál, udělala si pohodlí a kojila.

Takže naši předkové žili podobně jako dnes přírodní národy, například indiáni, kteří se dávají za vzor v přístupu k dítěti …
Ano, pokud to bylo co jen trošku možné, děťátko do prvního roku bývalo velmi úzce spjaty s mámou a navázané na ni. Postupně, jak i dnes, dávali matky dětem i příkrmy, ale kojení stále přetrvávalo. Pokud například matka po roce znovu otěhotněla, měla další dítě, to starší mělo sice i jinou stravu, ale sem tam dostalo i mateřského mléka. Gro ale už šlo samozřejmě pro novorozeně.

Jako probíhaly první týdny po porodu? Kútna plachta. Červená výšivka není náhodná, barva měla chránit před uřknutím. Foto: archiv Kateřiny Nádaský
Voz. Foto: archiv Kateřiny Nádaský rodil se doma. Šestinedělku měla být potom prvních šest týdnů za takzvanou Kutná plachtou, kútnicou. Ta oddělovala prostor postele, kde spala matka s dítětem od ostatního bytu. Dala se samozřejmě odhrnout a zatahovala se zvláště pokud přišli nějací sousedé, známí. Mohli spolu komunikovat, slyšeli se, ale nemuseli se vidět, aby měla žena svou intimitu a čas pro sebe a pro své dítě. Neznamená to, že se nepohnula z postele vůbec, na chvíli šla například podojit krávu, pokud neměla muže nebo starší děti, které by to udělali, ale v zásadě se neměla vzdalovat mimo domu, to byl takový mezník.

Po šesti týdnech šla na voz, což je taková symbolická očista ženy od porodu, něco podobného jako mají židovské ženy každoměsíční očistný koupel nazvaný mikve, který souvisí s jejich menstruačním cyklem. V křesťanství se to v minulosti vázalo jen na porod. Žena měla na voz jakoby rituální očistit a zároveň se dítě pokřtěno.

Po šestinedělí se už pomaličku včleňovala do domácnosti, společnosti, samozřejmě s dítětem. Čili do určité míry je to totéž jako dnešní požadavky pediatrů, kteří říkají, že dítě by po porodu mělo být pár týdnů jen doma, s matkou, a až postupně ho pak brát ven.

Mávali ženy i problémy s kojením, jsou o tom informace?
Pokud ano, používali většinou přírodní produkty. Různé čaje na kojení, které jim doporučovali porodní báby. Pokud žena rodila doma, vždy za asistence báby, která se o ni starala i během těhotenství a pak až do konce prvního roku dítěte. Měla tedy funkci nejen gynekoložky, ale i pediatričky, laktační poradkyně. Pokud nastoupil nějaký problém, řešil se obyčejně čaji či obklady. Například obklady z lopuchový listů či zelí se přikládaly na zapálený prs, tak se to léčeno. I když je třeba říci, že až tak mnoho těch případů nebylo, protože dítě bylo okamžitě přikládané k prsům matky, a vzhledem k vyvinutý sací reflex kojení bylo většinou bezproblémové.

Takže spíše naopak, matky měli často hodně mléka, a byly specifické případy, kdy dělali kojnou, čili vedle svém dítěti kojily i dítě pro někoho z vyšších kruhů.