Home Blog Page 4

Etnoložka o rodinném životě našich předků

0

Šatkovanie bylo kdysi běžné, problémy s kojením spíše výjimečné. Jak se naši předkové starali o děti, jak si pomáhali a jak to bylo s kojná vypráví známá etnoložka Katarína Nádaská.

Facebook
Naši předkové byli přirozeně moudří, byli připraveni na různé situace a můžeme být rádi, že nově objevujeme jejich duchovní bohatství. Snad si ho budeme i vážit, říká etnoložka Katarína Nádaská. Foto: PRAVDA, Robert Hüttner

Bylo u našich předků běžné kojit nebo nekojit?
Pokud matka úspěšně porodila a porod přežila, neměla tedy vážné zdravotní problémy, protože i to se stávalo, hlavou složkou výživy dětí bylo mateřské mléko. Kojily se velmi dlouho. Kojily se i děti, které měly pět šest let. Dokonce to máme iv pohádkách, ve folkloru, například Lomidrevo – byl silný, protože ho matka kojila do šesti let. Kojení v minulosti bylo tedy absolutním základem.
Nošení dětí v šátku. Foto: archiv Kateřiny Nádaský
Kolébka v poli. Foto: archiv Kateřiny NádaskejDojčili matky své miminka na požádání? Dalo se to při tom množství práce, které měly?
Dítě, které bylo výlučně odkázáno na mateřské mléko, bývalo jakousi součástí matky. Takzvané šatkovanie, což dnes považujme za hit u maminek, bylo u našich předků, bavíme se o druhé polovině 19. století, zcela běžné. Dítě se nosilo v šátku, kdy se šlo na pole, když se kosili louky, všude. Bylo s mámou při práci, spalo jí například na zádech. Případně pokud to bylo možné, pověsili ho v té šátku na i někam mezi větve, ať si pospinká tam. Tím, že matka byla neustále s dítětem, kojení bylo zcela běžné, dítě dostávalo papat podle potřeby, nikdo se nad tím nepozastavoval. Pokud byly v blízkosti muži, žena se utáhla kousek dál, udělala si pohodlí a kojila.

Takže naši předkové žili podobně jako dnes přírodní národy, například indiáni, kteří se dávají za vzor v přístupu k dítěti …
Ano, pokud to bylo co jen trošku možné, děťátko do prvního roku bývalo velmi úzce spjaty s mámou a navázané na ni. Postupně, jak i dnes, dávali matky dětem i příkrmy, ale kojení stále přetrvávalo. Pokud například matka po roce znovu otěhotněla, měla další dítě, to starší mělo sice i jinou stravu, ale sem tam dostalo i mateřského mléka. Gro ale už šlo samozřejmě pro novorozeně.

Jako probíhaly první týdny po porodu? Kútna plachta. Červená výšivka není náhodná, barva měla chránit před uřknutím. Foto: archiv Kateřiny Nádaský
Voz. Foto: archiv Kateřiny Nádaský rodil se doma. Šestinedělku měla být potom prvních šest týdnů za takzvanou Kutná plachtou, kútnicou. Ta oddělovala prostor postele, kde spala matka s dítětem od ostatního bytu. Dala se samozřejmě odhrnout a zatahovala se zvláště pokud přišli nějací sousedé, známí. Mohli spolu komunikovat, slyšeli se, ale nemuseli se vidět, aby měla žena svou intimitu a čas pro sebe a pro své dítě. Neznamená to, že se nepohnula z postele vůbec, na chvíli šla například podojit krávu, pokud neměla muže nebo starší děti, které by to udělali, ale v zásadě se neměla vzdalovat mimo domu, to byl takový mezník.

Po šesti týdnech šla na voz, což je taková symbolická očista ženy od porodu, něco podobného jako mají židovské ženy každoměsíční očistný koupel nazvaný mikve, který souvisí s jejich menstruačním cyklem. V křesťanství se to v minulosti vázalo jen na porod. Žena měla na voz jakoby rituální očistit a zároveň se dítě pokřtěno.

Po šestinedělí se už pomaličku včleňovala do domácnosti, společnosti, samozřejmě s dítětem. Čili do určité míry je to totéž jako dnešní požadavky pediatrů, kteří říkají, že dítě by po porodu mělo být pár týdnů jen doma, s matkou, a až postupně ho pak brát ven.

Mávali ženy i problémy s kojením, jsou o tom informace?
Pokud ano, používali většinou přírodní produkty. Různé čaje na kojení, které jim doporučovali porodní báby. Pokud žena rodila doma, vždy za asistence báby, která se o ni starala i během těhotenství a pak až do konce prvního roku dítěte. Měla tedy funkci nejen gynekoložky, ale i pediatričky, laktační poradkyně. Pokud nastoupil nějaký problém, řešil se obyčejně čaji či obklady. Například obklady z lopuchový listů či zelí se přikládaly na zapálený prs, tak se to léčeno. I když je třeba říci, že až tak mnoho těch případů nebylo, protože dítě bylo okamžitě přikládané k prsům matky, a vzhledem k vyvinutý sací reflex kojení bylo většinou bezproblémové.

Takže spíše naopak, matky měli často hodně mléka, a byly specifické případy, kdy dělali kojnou, čili vedle svém dítěti kojily i dítě pro někoho z vyšších kruhů.

Sedm výchovných rad odborníka, jak mít spokojené a šťastné dítě

0

Třeba děti vychovávat, nebo stačí, když jim půjdeme příkladem? Potřebuje dítě mantinely, nebo jej stačí jen laskavě usměrňovat? Výchovné rady se valí z každé strany, pokud se však nad nimi zamyslíme, všechny mluví v podstatě o tomtéž, jen jinými slovy.

Facebook
Buďte sami sebou a umožněte to i dítěti, je jedna z rad na šťastné dětství a spokojenou dospělost. Foto: shutterstock.com

Poslouchat, respektovat, jít příkladem a především – milovat bez podmínek, tak lze shrnout základní přístup k dítěti již od raného dětství. Doktor Thomas Verny, psychiatr, který přednášel i na Harvardské univerzitě upozorňuje, že již dítě v děloze vnímá své rodiče, rozpoznává, jaký mají k němu vztah, například zda je chtěné nebo ne, což se pak odráží na jeho chování a charakteru.

V knize Tajemný život dítěte před narozením, kterou napsal s publicistou Johnem Kellym připomíná, že záleží i na způsobu, jakým dítě přišlo na svět a následně i na tom, jak mu rodiče plní potřeby, vycházejí vstříc v prvním roce života. V těch dalších letech je to už o vzájemné přímé komunikaci, ale zásady zůstávají vždy tytéž.

Doktor Verny jejich shrnuje do několika bodů:

Mějte úctu k dítěti
Není jedno, co před dětmi děláte či mluvíte. Pokud se s dítětem nezachází s úctou, vycítí to, protože je velmi vnímavé už od dob, kdy bylo v děloze.

Nesnažte se o dokonalost
Těšte se z dítěte takového, jaké je. Nenuťte ho do něčeho jen proto, že si myslíte, že je to pro jeho dobro a nepředstírejte zájem, který nemáte. Buďte sami sebou a umožněte to i dítěti. Jinak budete všichni nešťastní.

Dejte na svůj instinkt
Rady a knihy o výchově jsou sice užitečné, v konečném důsledku však nakonec stále zůstanete vy a vaše dítě. Žádná kniha a metoda není tak dokonalá jako vy a váš rodičovský instinkt. Poslouchejte sebe, vaše nitro vám napoví, co je správné, ať si knihy říkají, co chtějí.

Buďte důslední a nebojte se zasáhnout, pokud třeba
Netrestejte dítě za něco, co jste mu den předtím dovolili. Pokud s něčím nesouhlasíte, trvejte na tom stále. Důsledně, ale bez křiku. Nebojte se zasáhnout, pokud dítě ubližuje sobě, jiným nebo když ničí věci. Ale i v tomto případě se „ne“ dá říci laskavě. „Ty bys chtěl nyní toto, zlobíš se, že si to nedostal, ale pohár proto rozbíjet nemůžeš,“ je účinnější než okřiknutím, po kterém se dítě lekne a pohár i tak zřejmě rozbije. Pokud dítě stále křičí nebo se zlobí, umožněte mu to a dejte najevo, že stojíte při něm i když se zlobí.

Milujte bez podmínek
Miluji tě, protože sis pěkně uklidil pokoj, miluji tě, protože mi tak pěkně pomáháš … V takových případech je vhodnější sloveso „těším se“. Láska s podmínkou není láska. Miluji tě, protože tě mám, jednoduše proto, že si, to je věta, kterou dítě potřebuje slyšet, to je láska, jakou potřebuje cítit.

nešetřete něžnostmi
Objetí, doteků, pohlazení a polibků není nikdy dost. Dítě tím nerozmazlíte, jen mu vyplníte potřebu cítit se Lube a přijaty. Doktor Thomas Verny připomíná zejména otcem, kteří mají syny: „Na laskání, objímání a líbání syna není nic nemůže.“

Pečujte io sebe
Sebezapírání nevede k dobrému rodičovství. Naopak dobrým rodičem může být člověk, pokud se cítí spokojeně a bezpečně. Rozvíjejte tedy nadále sebe, svou osobnost i partnerský vztah. „V opačném případě je tu pokušení, že budete hledat pro sebe náhradu v životě svého dítěte,“ říká psychiatr Verny, podle kterého to je nejspolehlivější cesta do zkázy.

Dítě ve znamení Vodnáře: Nejcitlivější ze zvěrokruhu

0

Říká se, že děti jsou naši nejlepší učitelé, ze všech ze zvěrokruhu jakoby měl právě malý vodnář největší vliv na dospělé.

db, Pravda 07.02.2020 15:00 vodnář Foto: Shutterstock
Dítě ve znamení Vodnáře.
Bystré a intelektuální

Upozorňují na to i astrologové. Častokrát se učitel zastaví, aby se nad sebou zamyslel, rodiče malého Vodnáře se nestihnou nadechnout a něco říct. Malý vodnář dává mnoho příležitostí k tomu, aby dospělí přemýšleli nad svým jednáním, postupem, nad svými kroky, úvahami a nad smyslem života. Dítě narozené ve znamení Vodnáře je bystré a odmalička intelektuální.

Rád čte a diskutuje

Zapíchnout nos do zajímavé knížky, nejlépe do encyklopedie, sednout si někam do kouta, kde ho nebude nikdo vyrušovat a rodiče mohou na pár hodin zapomenout, že ho vůbec mají. To je jeho svět. Jenže malý vodnář potom ještě raději diskutuje – o tom, co se naučil, co si přečetl. Zůstane mu to iv dospělosti, toto znamení přijímá i ostatní názory, nestojí si tvrdohlavě za svým, jako řekněme malý beran.

Nejcitlivější ze zvěrokruhu

S beranem však má toho více společného, ​​ačkoli je ohnivý a Vodnář patří k znamením vzdušným. Oba mají rádi spravedlnost a když jsou jako děti na čele partie, jsou také čestné. Patří k nejcitlivějším dětem zvěrokruhu, které mnoho pláčou, špatně snášejí zvýšený hlas, nespravedlnost, křivdu a různé tresty, ačkoli s autoritou problém nemají – tedy za předpokladu, že je spravedlivá.

Pause0% VolumeAd
V přírodě a v pohybu

Podobně jako ohnivé znamení, i vzdušný vodnář má rád svobodu, nerad se váže, patří do nějaké partie, později bude projevovat i odpor k závazkům typu manželství. Ale na rozdíl takového střelce, ačkoli rád „létá“, rád se také vrací domů. Co se týče jeho zálib v dětství, kromě vzdělávání a čtení knížek toto dítě rádo tráví čas v přírodě a rádo sportuje.


Redakce radí: Každý rodič dbá o blaho svého dítěte, inspirujte se trendy v péči o děti.


Rodiče se bojí ztráty pohybu i zájmů u dětí. Izolace ukázala stinnou stránku

0

Stejně jako o vzdělání se rodiče bojí i ztráty pohybových a zájmových aktivit pro děti a související socializace.

TASR 04.10.2021 15:02 rodina, radost Foto: Shutterstock
Rodičům nezáleží až tak na prospěchu jejich dětí, ale spíše, aby neztratily pohybové zájmy a věnovali se i jiným aktivitám ve volném čase.
Rodičům nezáleží jen na samotném vzdělávání, ale i na vedlejších aspektech školní docházky, jako jsou socializace, pohyb či samotný pocit svobody. Informoval o tom výkonný ředitel občanského sdružení (OZ) Rodičia.sk Matej Stuška.

Velký důraz kladou rodiče na zájmové aktivity svých dětí, jako jsou sport, umění, rozvoj dovedností a všechno to, co děti dělají mimo vyučování na základě svého rozhodnutí, preferencí a talentu. „Obavy vyplývající ze zavřených škol jsou stejně intenzivní jako obavy z omezení kroužků a aktivit ve sportovních klubech,“ uvádí OZ Rodičia.sk.

Z průzkumu občanského sdružení a agentury 2muse na vzorku 1001 respondentů, z toho 365 rodin s dětmi do 18 let, vyplývá, že vyšší míru obav má v tomto tématu přes 40 procent rodičů. Více než pětina rodičů se velmi obává, což potvrzuje jejich velmi negativní zkušenost z předešlých období izolace. Občanské sdružení uvedlo, že tyto poznatky jsou ve shodě s výstupy z jejich průzkumu z června, kdy rodiče i veřejnost shodně potvrdily negativní dopad omezení socializace, pohybových a jiných zájmových aktivit na psychické a fyzické zdraví dětí a mládeže.

shutterstock 1784528885
ČTĚTE VÍCE
Návrat do školy je plný radosti, úzkost u dětí přichází později. Rozpoznáte to?
Školní prospěch dětí je pro rodiče v tomto kontextu méně významný. „Sport, umění a jiné mimoškolní aktivity dětí a mládeže musí mít stejnou prioritu jako samotné vzdělávání. Pokud nám záleží na budoucnosti našich dětí nejen z pohledu vzdělání, ale i jejich zdraví, pak hřiště a sportoviště, základní umělecké školy musí zůstat dostupné pro všechny děti, která nevykazují příznaky onemocnění, „uvedl Stuška.

Poslední školní rok spojený s pandemií odhalil dlouhodobý trend zhoršujícího se fyzického a duševního zdraví dětí a mládeže, doprovázený nárůstem obezity, dramatickým poklesem jejich pohybových schopností a zvýšeným výskytem duševních poruch a problémů vyžadujících odbornou pomoc. Téměř dvě desítky organizací během léta tvrdili, že pohyb a sport patří k dětem a do škol.


Redakce radí: Vyzkoušejte další vychytávky, které Vám pomohou s péči o děti.


Z kamarádství láska? Sledujte žárlení i řeč těla – toto jsou znaky, že se vaše přátelství mění na romantický vztah

0

FOTOGALERIE
Justin Timberlake a Mila Kunis ve filmu Friends with Benefits
Zdroj: Profimedia
Logo Diva.sk
Ing. Zuzana Čintalová
1
K romantice vede více než jedna správná cesta. V romantických knižních příbězích stačí jiskra a plamen lásky hoří celý život. V pohádkách princezna po políbení princem bude žít šťastně po rychlé svatbě, pokud je smrt nerozdělí.

Rychlý románek s neznámým člověkem není jedinou cestou za štěstím. Opravdu stačí trochu chemie pro dlouhodobý úspěšný romantický vztah? Na začátek možná ano. Nic však není lepší než se probouzet při nejlepším příteli celý život.

Nový výzkum potvrdil, že až dvě třetiny úspěšných dlouhodobých vztahů vzešly z dlouhodobého přátelství partnerů. Výzkumu se zúčastnilo celkem téměř 1900 lidí a potvrdily, že často před navázáním vztahu se současným partnerem byly dobrými přáteli.

Až dvě třetiny romantických vztahů začali nevinně jako dlouhodobé přátelství
Přestože se věda věnuje přátelským a mileneckým vztah, žádné výzkumy dostatečně nezkoumali, jaký měli vztah, než se stali partnery, uvedl Danu Stinson, autor výzkumu a docent psychologie na Victoria University v Britské Kolumbii v Kanadě. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 12. července v časopise Social Psychological and Personality Science.

V minulosti se literatura o iniciování vztahů v drtivé většině zaměřovala na vztah jako „jiskření mezi cizinci.“ Ve výzkumech se přehlíželi romantické vztahy, které se vyvíjely mezi přáteli.

FOTOGALERIE
Lily Collins a Sam Claflin ve filmu S láskou, Rosie
Zdroj: Profimedia
Komplex studii byl dlouhodobý. Online studie probíhaly v letech 2002 až 2020. První analýza zjistila, že 66 procent romantických vztahů začalo jako přátelství. Před začátkem romantiky přátelství trvaly několik měsíců až několik let.

„Přátelství je totiž nejběžnější forma navázání vztahu,“ uvedl Stinson. Dokázal, že přátelství se stalo základem úspěšného vztahu bez ohledu na věk.

Průměrně partneři byli 22 měsíců jen přáteli
V závěrečné studii, které se zúčastnilo 300 studentů univerzity se ukázalo, že „fáze kamaráda“ trvala v průměru téměř 22 měsíců, než se změnila na romantický vztah. Téměř polovina mladých lidí uvedla, že navázání přátelství bylo pro ně preferovanou metodou navázání romantického vztahu. Drtivá většina těchto lidí však do svých přátelství nevstoupila s úmyslem zahájení romantického vztahu. Dali však svým přátelům šanci a vyplatilo se.

Hranice mezi přátelstvími a vztahy nejsou tak jasné, jak si někteří mohou myslet. Z manželských párů v studii dvě třetiny uvedly, že byly přáteli dříve, než se staly páry. Přátelé jsou často součástí partie. Může být velmi příjemné tulit se s přítelem u ohně, bláznit se ve vodě. Rodiny často znají přátel své blízké dříve než se stanou partnery. Jejich pozitivní postoj k těmto přátelům může ujistit o správnosti výběru partnera.

Zde je několik znaků, že se vaše přátelství může změnit v romantický vztah:

  1. Neškodné flirtování
    Flirtování s přítelem často zůstává nepovšimnuto. Většina přátel, kteří spolu flirtují je na správné cestě posunout svůj vztah. Flirtování mezi přáteli se považuje za dotahování.

FOTOGALERIE
Existuje recept na šťastný vztah?
Zdroj: iStockphoto

  1. Trapné skupinové rozhovory
    Někdy se zbytek partie může ve vaší společnosti cítit trapně. I když sedíte od sebe, komunikujete očima. Slova doplňujete úšklebkem nebo mrknutím.
  2. Nikdy ho nemáte dost
    Denní dávka interakce nikdy nestačí? Pokud si přes den píšete textové zprávy, a potom noci trávíte dlouhými telefonáty, může to být známka přátelství, které se mění na lásku.
  3. Řeč těla
    Jen málo věcí naznačuje fyzickou přitažlivost více než řeč těla. Pokud trup a chodidla vašeho přítele obvykle směřují k vám, bod pro vás! Mnoho náhodných doteků, které jste si mezi sebou vyměnili, je dalším silným znamením!
  4. Kamarád má vždy přednost
    Váš přítel je umístěn na prvním místě v seznamu vašich priorit a vy nejste ochotné tuto pozici v blízké budoucnosti měnit. Přizpůsobujete pro něj své plány?
  5. Žárlíte
    Toto je absolutní znak toho, že toužíte po svém příteli. Sledujte jak reaguje on na komplimenty jiných na vaši osobu. Žárlí i on?
  6. Mluvíte o něm 24/7
    Pokud máte rádi svého nejlepšího přítele, je pravděpodobné, že s ním toužíte strávit všechen volný čas. I on s vámi?

Proč nejvíce ubližujeme lidem, které nejvíce milujeme? Láska není komplikovaná a nebolí, to naše ego a komplexy

0

FOTOGALERIE
foto: Christian Bale, Anne Hathaway ve filmu Návrat temného rytíře
Zdroj: Profimedia
Logo Diva.sk
Mgr. Mária Hanusková
28
Naše ego, komplexy a jizvy na duši nás nutí chovat se způsobem, který nám škodí. Jak?

Láska není komplikovaná, nebolí …
To naše zraněně ego a komplexy ztěžují fungování ve vztahu i životě. Vinit lásku za to, že nejsme schopni převzít odpovědnost za vlastní problémy, je cesta do záhuby. A je také důvodem, proč zraňujeme těch, kterých nejvíce milujeme.

Přestaňme naši neschopnost čelit vlastním démonům svalovat na lásku. Uvědomme si, že příčinou našich problémů a nespokojeného života jsme my sami. Naše ego, komplexy a jizvy na duši nás nutí chovat se způsobem, který nám škodí.

Mezi ně patří i ubližování těm, které milujeme. Abychom přišli na důvody, proč tomu tak je, je třeba nahlédnout do hloubky podvědomí a přejít nepříliš příjemnou sebereflexí.

Různé formy ubližování a agrese
Výzkum profesorky psychologie Deborah South Richardson z Georgia Regents University dokázal, že nejvíce dokážeme ublížit lidem, kteří jsou nám nejblíže. Jedná se nejen o partnery, ale také o sourozence a velmi blízkých přátel. Richardson zkoumá tento fenomén od roku 1974 a rozdělila ubližování do dvou kategorií.

přímé

Mezi přímé ublížení patří křik, trest, bitva, zraňující slova a činy. Pokud přímo osočovat nebo kritizujete partnera, házíte po něm věci nebo upozorňujete na jeho poklesky, je to přímá agrese.

nepřímé

Mezi nepřímou agresi patří ubližování bez přímé konfrontace. Ta se dělí na pasivní a nedirektivní.

Pasivní – patří sem pasivní agrese, ignorance, tichá domácnost, nesplnění slibů, pokud ublížíme někomu naší nečinností

Nedirektivních – mezi tento druh agrese se řadí ubližování přes něco nebo někoho; tedy šíření pomluv a pověr, zničení majetku nebo oblíbené věci

Každý chce být milován, ale ne každý lásku zvládne
První vztah, který nastaví laťku našim mezilidským vztahům, je pouto s rodičem. Mnoho dětí si prostřednictvím nešťastné výchovy rodiče spojí lásku s utrpením, odmítnutím a strachem z opuštění. Část své identity formujeme prostřednictvím zkušeností, které jako děti zažijeme.

Pokud je to odmítnutí, drama, kritika, verbální osočování a psychické týrání či zanedbání, jak dospělí se cítíme sami sebou (vlastním já), když se cítíme ve vztahu přesně takovýmto způsobem – jako v dětství. Proto podvědomě děláme a říkáme v partnerství věci, kterými donutíme partnera reagovat způsobem, vyvolávajícím identické pocity, jaké jsme v dětství prožívali.

FOTOGALERIE
Každý by chtěl lásku, ale ne vždy s ní umí zacházet
Zdroj: iStockphoto
Pokud je například domácnost, v níž vyrůstáme konfliktní, chaotická a nejistá, zvykneme si na ni; stává se komfortní zónou, kterou vyhledáváme i ve vztazích.

Pokud je tedy vztah klidný a harmonický, necítíme se dobře, protože toto prostředí neznáme. Máme tendenci vyvolávat podobné situace, ačkoli traumatické, které známe z dětství.

Vztahy jsou zrcadlem našeho nitra
Lidé, kteří nepociťují k sobě lásku, druhým ubližují. Čím více nenávidíme sami sebe, tím více dokážeme druhým ublížit. Čím méně lásky k sobě pociťujeme, tím více toužíme vidět druhých trpět.

Kvůli nešťastnému dětství jsme neuvěřili, že jsme hodni bezpodmínečného přijetí a lásky. Nevěříme, že si zasloužíme být šťastní a mít spokojený vztah – jediné vztahy, které známe jsou konfliktní a plné nejistoty. Pokud narazíme na partnera, který se k nám chová jinak (dává nám lásku a bezpečí), jsme nejistí, protože uvnitř duše věříme, že nejsme toho hodni.

Podvědomě proto jednáme způsobem, kterým vytvoříme podobné prostředí jako doma (konfliktní). Sabotoval vztah, kritizujeme partnera, odmítáme intimnosti, děláme věci, které vztahu škodí, ubližujeme partnerovi a v konečném důsledku sobě – ​​vztah se rozpadá. Tím se utvrdíme v tom, co si v hloubi duše myslíme – že si harmonický a šťastný vztah nezasloužíme. Podle toho, jaký vztah máme k sobě se chováme ik ostatním.

Mít k sobě blízko znamená být zranitelný
Vztahy vyžadují intimitu, intimita zase zranitelnost. Jako děti jsme se však naučili, že ukázat druhému naši zranitelnost znamená dát mu návod na to, jak nám efektivně ublížit. Byli jsme zranitelné bytosti, kterým rodiče velmi ublížili.

Nechceme, aby se podobná situace opakovala, proto se děsíme intimity, děsíme se partnerovi předat naplno. Protože člověk, kterého nejvíce milujeme, nás dokáže nejvíce zranit. Aby se tak nestalo, musíme mít nad partnerem „navrch“, výhodu a ublížit mu jako první a tím ohrožujeme intimitu i náš vztah.

Pokud jsme vyrůstali v rodině s konfliktními vztahy, naučili jsme se lásku spojovat s konfliktem, a tedy je můžeme podvědomě vyvolávat, abychom nasimulovali prostředí, na které jsme zvyklí.

Také jste už nahlíželi do jeho telefonu? Proč? Hledáte tam nevěru! Sexuoložka vysvětluje, jaké jsme, pokud kontrolujeme mobil partnerovi

0

FOTOGALERIE
Kontrolujete partnerovi telefon? Toto jsou příčiny, foto: Mario Götze a Ann-Kathrin Bromma
Zdroj: Profimedia
Logo Diva.sk
alena Oravská
17
Děláte to i vy? Podlehnete pokušení, když vidíte partnerů mobil bez dozoru, nebo vzájemnou důvěru považujete za gro celého vztahu? Pozor, abyste to neoľutovali.

Nahlížet partnerovi do mobilu?
Ruku na srdce. Každá z nás se alespoň jednou v životě pokusila dostat do mužova telefonu, i když se za to asi veřejně nepřiznáme. Důvodů, proč to děláme je podle odborníků hned několik.

  • Mobil kontrolujeme tehdy, když máme podezření, že tam něco najdeme, neboť partner se začne chovat jinak, nevěnuje se nám, nebo najednou flirtuje s jinými ženami.
  • Můžeme mít podezřívaví povahu a chceme mít vše pod kontrolou a musíme o všem vědět.
  • Když už jsme přesvědčeny, že ho chceme opustit a začít nový život a chceme získat ledajaký důkaz a víme, že v mobilu ten důkaz i najdeme.

Je mi věrný?
Při běžném partnerském životě, problémech v práci a péči o rodinu by vám ani napadlo, že partnery mobil může něco skrývat. Proč jste se právě teď rozhodli tajně ho prešmírovať? Zřejmě jste si všimli, že se zpráva jinak, nosí ho s sebou všude nebo odejde, když telefonuje.

To ještě opravdu nemusí nic znamenat, ale vy si už vyvozujete závěry, srovnatelné s příběhy špičkových hollywoodských scénáristů, tak se pusťte do pátrací akce. „Co hledáme v mobilu? No nevěru. Až 99% procent lidí hledá v mobilu potvrzení, že partner někoho má, nebo někde chodí, „vysvětlila psychiatrička a sexuoložka Danica Caisová.

Chci to?
Opravdu si nejdříve velmi dobře promyslete, co se chystáte udělat a jaké důsledky to může mít. „Když už riskuji ztrátu klidu ve své duši, tak bych si ještě před tím, než vezmu partnerů mobil do ruky měla uvědomit, co chci udělat, jak se získanou informací naložím, budu hledat další důkazy, nebo to budu tolerovat?

Je důležité zvážit si, v jakém stádiu se náš vztah nachází, zda chci o něj bojovat, nebo mi za to už nestojí. Když si nejsem jistá, co udělám, tak raději s prohlížením mobilu ještě počkám, „doporučuje odbornice na vztahy.

FOTOGALERIE
Podezřívat ho? Chcete něco najít? Na šok a zlomené srdce se nedá připravit … foto: Caro Dauria a Marc Goehring
Zdroj: Profimedia
Připravit na ten šok nelze
Pokud navzdory všemu jdete do akce a už z jakéhokoliv podezření se do partnerova mobilu dostanete, zaručeně zažijete šok, ačkoli si v koutku duše myslíte, že ne.

Podle sexuoložky se na to připravit nedá. „Téměř 90% lidí lituje, že to udělali, považují to za chybu a tvrdí, že si mohli odpustit všechno to trápení, které následovalo,“ vysvětlila.

zlomené srdce
Pokud patříte mezi ty šťastné, tak v mobilu opravdu nenajdete nic a váš muž má oči jen pro vás, ale jsou zde i ty horší případy. Nejhorší je vypořádat se s fakty, které partnery mobil ukrýval a vy je nyní máte rovnou před očima.

„Hledali jste pocit jistoty, že je vše v pořádku a vám se to pouze zdálo, ale ten pocit jistoty jste zřejmě nenašli. Namísto toho jste objevili důkazy, které vám zlomili srdce, „říká ze zkušeností sexuoložka.

Řeknu pravdu?
No a nyní tu máme další dilema. Přiznat se, nebo nepřiznat se, že jste do jeho mobilu nahlédli? „To nikdo nevydrží, protože to je taková bomba informace, že s tím lidé nevědí pracovat a tajemství udrží maximálně 24 hodin,“ říká Caisová. Tak asi vám v závěru nezbývá pouze jít s kůží na trh.

„Ti, kteří hledají, se potřebují dozvědět pravdu, potřebují se s partnerem promluvit, tedy nakonec se s tím musí chlapovi přiznat, neboť nic jiného jim nezbývá, když ho chtějí konfrontovat s tím, co našli. No a připravte se také na to, že jakmile partnera konfrontuje, on bude chtít z toho uniknout a otočí to proti vám, že jste stíhačka, vymýšlíte si a křivě ho obviňujete, „doplnila.

Jak na to
Partnerský vztah by měl být založen na důvěře, porozumění, vzájemné komunikaci či tolerování. Podle psycholožky byste se sama do mužova telefonu vloupat neměli. „Určitě mobil nekontrolovat! Pokud již velmi chceme, poprosme ho, ať nám mobil ukáže sám. Bylo by jednodušší říci muži, že něco se mi nezdá, ukaž mi mobil, slyšela jsem, jak píšeš sms, jak chodíš tajně telefonovat.

Tak ukážeme, že mu důvěřujeme, ale případný problém chceme řešit otevřenou komunikací. A v závěru ani nám by se nelíbilo, kdyby nám muž tajně chodil do kabelky a kontroloval mobil, „uzavřela psychiatrička a sexuoložka Danica Caisová.

Kdy jde jen o neškodný flirt a kdy už o nevěru?

Sólo orgasmus je pro něj lepší? Něco tají! Proč? Zde je 5 důvodů, proč muž upřednostní porno před společným sexem

0

Je pro muže lepší porno než sex? Průzkum zná odpověď …

Porno je super, ale má své ALE
Naše sexuální potěšení ovlivňuje množství elementů – některé jsou viditelné jako porno, jiné méně. Ale proč by měl dávat váš muž přednost pornu před sexem s vámi? Odpovědí je mnoho a často se nad tím netřeba zamýšlet: vždyť jen podle průzkumů si pornografický vizuální obsah na internetu vyhledává přes 97% mužů, k tomu připočítejte dvě procenta těch, kteří na otázku odmítli odpovědět.

Porno je součást života. Problém nastává, pokud se jeho upřednostňování stane pravidlem. Nejste doma, ale na pracovní cestě. Nebo venku na „night out“ s kamarádkami. Nebo jste jen vyběhli koupit do obchodu mléko. A tehdy to vašeho partnera „chytne“, proč ne, sexuální touha se přece neřídí harmonogramem.

Je přirozené, když si muž sex užije sólo – masturbací vyřeší sexuální napětí, touhu i potěšení. No proč přitom nevyužít porno? Zejména v dnešních časech, když stačí pár kliků a máte k dispozici nejrozmanitější, nejfantastičtější vizuální pobídky?

Při pornu netřeba předehru – je dostupné kdykoliv, kdekoliv
Proč byste se měli zabývat tím, zda váš partner dívá porno nebo ne (nejlépe pokud jej ještě i vy sem-tam díváte sólo nebo společně)? Odpověď je jednoduchá: kromě dostupnosti grafického porna je jeho velkou výhodou i to, že jej lze sledovat kdykoliv (na rozdíl od žen, jejichž dostupnost se řídí například ženskými dny, náladami, těžkým pracovním dnem …), je vždy po ruce a nepotřebuje předehru , nemusí ani hnout prstem – stačí jen klik myší nebo touchpadem, poskytuje jakýkoliv druh sexuálního styku a fantazie a stačí pár minut a je vybaveno. Sólo orgasmus je pohodlnější než na čas náročnější během společného sexu.

FOTOGALERIE
Důvodů, proč muž raději upredností porno před sexem je několik
Zdroj: Profimedia
Velkou výhodou porna je i to, že jím dokáže partner „sladit“ své vysoké a partnerčina nízké libido, ventilovat se, rozptýlí, vypustí pracovní stres, nebo po něm sáhne tehdy, když nemáte náladu nebo jste se pohádali. Nebo si podívá sex či sexuální praktiky, které by v reálném životě odmítl zrealizovat.

I to je vše v pořádku – sexperti a sexpertky potvrzují, že se porna nemusíme bát. Muži k pornu sahají bez ohledu na to, zda jsou ve vysoce uspokojivém vztahu s milovanou. Jenže co když se stane zvykem, pravidlem, že muž místo vás sáhne raději po pornu? Že upřednostní dvoudimenzionální obrazovku místo třídimenzionální zážitku, do kterého zapojujete všechny smysly? A když se o tom snažíte mluvit, zamlžuje, lže, skrývá se. Porno má tehdy negativní dopad na vztah a může způsobit jeho konec.

Podle psychologie a sexuálních expertů a odbornic může mít upřednostňování porna před sexem s vámi těchto 5 důvodů:

1) Sex s vámi přestal být pro partnera vzrušující
Možná procházíte jen takovou fází ve vztahu, nebo se vám snížilo libido, sexuální „drajv“ či potěšení ze sexu. Nebo se partner začal nudit, sex s vámi se stal předvídatelný. Vy necítíte, že by po vás toužil, že vás prostě „chce“ tak jako dříve, sexuální entuziasmus vyprchal.

Řešení: otevřete s partnerem komunikaci o možnostech, jak si sex osladit. Jak ho udělat vzrušující pro oba, aniž se druhý cítil nekomfortně. Naučte se komunikovat své sexuální potřeby a touhy, realizovat své fantazie, předveďte si zvuky a pohyby, které jsou pro vás vzrušující. Vysvětlete si navzájem, co koho „zapíná“, startuje, co nového byste chtěli společně vyzkoušet (nebo jeden před druhým), co vám chybí – dotyky, polibky, hry, sexuální pozice, hračky …

2) Sólo orgasmus je pro partnera důležitější
Co je snazší, než mít sólo orgasmus? Partner má pod kontrolou všechno, nemusí se o nic starat, přesně ví, co dělá, jak stimulovat, kdy, proč … Jakých míst se dotknout. Ví, co mu dělá dobře. To je skvělá zpráva a snadná cesta k intenzivnímu zážitku.

Jenže lidé si jen myslí, že porno je výborné prostředí, je vzrušující a masturbaci osladzuje. Není to tak – porno je jen dopravní prostředek, klíčem podle sexpertiek a sexpertov je váš dotek a prostředím vaše fantazie a představy.

Řešení: podpořte partnera v tom, aby masturboval před vámi. A vy před ním. Naučíte se o sobě navzájem, což u koho funguje, jak se můžete společně „hrát“. Navíc jde o vzrušující moment, kdy se takto jeden druhému „otevíráte“.

FOTOGALERIE
sexy párek
Zdroj: Profimedia
3) Partner se od vás cítí emocionální odpojen
Pokud se partner cítí nerespektování, odmítli jste ho několikrát za sebou, může se ještě k tomu cítit špatně a emocionální od vás odpojen. I tehdy je snazší sáhnout po pornu. Pokud vás takto oddělují emoce, je komplikovanější začít o nich mluvit, být s partnerem intimní.

Vzpomínka na první milování

0

FOTOGALERIE
Užívala si to jako nikdy před tím
Zdroj: istockphoto.com

Alex Damme
5
Často ráda ležím jen tak nahá pod plachtou, dotýkám se svého těla, dokud se ještě pouze den probouzí.

I dnes vám přinášíme erotickou povídku …

Vedle mě téměř neslyšně leží René a já se vracím do minulosti. Ruce mi tančí po nahé pokožce. Cítím, jak mi ztvrdly bradavky a já si vybírám jeden ze svých oblíbených snů.

Přestože za okny začíná podzim, já mám pod peřinou horké léto. Cítím paprsky slunce, které mi vyhřívají odhalen dekolt. Cítím se trochu nejistě. Nezvyknem si dávat výstřih, ale vím, že klukům se to líbí. Procházím po náměstí, vnímám jejich pohledy, ale těším se na ten jediný. Na ten, kterému dnes umožním nahlédnout hlouběji. Poprvé. Vzrušením mi stáli moje mladé bradavky už když jsem mu zvonila na zvonek. Oba jsme studovali na vysoké v různých městech, ale naše láska vytrvala a chvíle, kdy jsme mohli být sami, byly vzácné.

Posadila jsem se k němu do pokoje. Vášnivě jsme se líbali a hladily. Oba jsme věděli, že jsme se rozhodli naši lásku zpečetit první milováním.

FOTOGALERIE
Vášeň, líbání
Zdroj: iStockphoto
Adama jsem milovala a věděla, že pokud to má přijít tak právě s ním. Hladil mi nohy, líbal krk a jemně hladil prsa. To jsme dělali už mnohokrát. No rozepnul o knoflík na víc. A já mu nečepují po ruce.

Dostal se až k bradavce. Palcem ji jemně zatlačil. Velmi mě to vzrušilo.

Rada jsem vzpomínala na tu směs pocitů vzrušení, očekávání i strachu. Vždyť která ho na začátku neměla. I jisté pochybnosti, zda se mu to bude líbit, ale milovala jsem ho. Pomohla jsem mu svléknout mi halenku, rozepnout podprsenku a hrát se s mými prsy. Od té doby se je nikdo nikdy nedotýkal s takovou laskavostí, něhou a nadšením. Rada na ty chvíle vzpomínám po letech pod přikrývkou. Možná i proto mi ty vzpomínky vyvolávají stále prakticky stejně intenzivně vlny vzrušení.

Vzpomínám, jak mi vešel chlapeckou dlaní pod kalhotky. Dívala jsem na něj zamilovaně, s láskou a nadšením. Chtěla jsem se mu oddat, vnímat jeho tělo a doteky na mně. Chvěla jsem se, a chvěji se vždy, když na ty chvíle myslím. Procházím si po stehnech přesně v místech, kde mě hladil. Přitlačím si prsty na rozkrok a vnímám jako jsem na stejném místě poprvé cítila tvrdost jeho přirození.

Pomalu jsem ho vzala do dlaně, nasadila mu prezervativ a nasměrovala do mě.

To první vniknutí. Roztoužené, pomalé, plné očekávání, jaké to bude.

Když do mě celý vešel, hluboce jsme si dívali do očí. Ani to nebolelo. Možná jsem byla jen velmi vzrušená, nebo dokonale připravená.

S úsměvem a pohlazením jsem mu dala souhlas, aby pokračoval. Jemně ze mě vyšel a znovu hluboko vnikl.

Takto to bylo to milování. První, skutečné, z lásky.

Vnímám, jak mi pracuje paměť, vynořují se vzpomínky na všechny ty vzdechy, dotyky, lásku a moje lůno je zcela vlhké. Prsty vnikám mezi horké pysky. Hladím si klitoris a cítím, jak se s ním opět miluji. Vzrušení se stupňuje. Z očekávání a stresu zůstalo jen čiré potěšení.

Bylo krásné, jak se mě Adam dotýkal nahé. Jak jsme oba splynuly v jedno tělo, objímala jsem ho poprvé stehny a vlastně poprvé jsem byla před ním úplně nahá. No nestyděla jsem se. Užívala jsem si pocity vzrušení z toho sdílet sama sebe s milovaným člověkem naplno.

Jeho penis jsem v sobě dokonale cítila. Moje panenství se končilo bez bolesti, krve a já jsem na překvapení cítila, jak ke mně přichází orgasmus.

FOTOGALERIE
Spolu jsme si užívali náš první společný sex
Zdroj: iStockphoto
Adama jsem držela za zadek a tiše sténala. Dívala jsem na strop v jeho pokoji, kde jsme tolikrát dívali filmy, četli si, připravovali se na zkoušky a poprvé se v té pokoji milovali.

Postel vŕzgala a vzdechy se stupňovaly. Adam byl krásně červený v obličeji a jeho úsměv se rozšiřoval.

Bylo milé vidět, co s ním dělám. Jak mu je jemu i mně při každém dalším vniknutí lépe a lépe. Začala jsem se chtít, pevně ho objímala, užívala si vyvrcholení v jeho náručí. Vnímala jsem to teplo v sobě, pevnost jeho erekce i jemné tření, které zmírnil dokud mnou neproběhly milostné křeče. „Miluji tě,“ šeptala jsem mu do ucha. Opět jsem mu klínem vycházela vstříc a čekala na jeho vyvrcholení přímo ve mně.

Vyšel rychle, ale ještě dlouho jsme zůstali spolu nazí. Dotýkaly se, ale mé lůno přece jen zůstalo citlivé na opakování. Ale další dny to bylo stejně krásné, ne-li i hezčí. Na první milování mezitím vzpomínám vždy nesmírně ráda.

S prsty v klíně si hladím splněnou mušličku. Velebím se v posteli. Dosahuji pod peřinou krásné vyvrcholení. Oddám se té chvíli. Najednou nic neexistuje. Usmívám se do jiného stropu o 20 let později. S jiným mužem po boku. S Adamem nám to nevyšlo a já někdy přemýšlím, jaké by to bylo, kdybychom zůstali spolu. René není špatný chlap. Milujeme se, často se spolu milujeme. No první milování je jen jedno. A tyto ranní výlety do minulosti si nechám pro sebe. Každá žena má přece svá tajemství.

Milování, které se nedalo odkládat

0

FOTOGALERIE
Erotika, sex, ve vztahu je to vechno velmi důležité
Zdroj: iStockphoto

Alex Damme
4
V lásce nic není dokonale jasné, dokud se nestane. Roman nastoupil do práce přesně před měsícem. Netvrdím, že to byla láska na první pohled, ale když se nám oči setkali při tom, jak jsem ho zaúčala, neuhnul pohledem, proběhly mnou husí kůži.

I dnes vám přinášíme erotickou povídku …

Když jsem se mu podívala do očí a naše ruce se setkali na opěradle židle, přičemž ani jeden z nás ji nevzal zpět, bylo to víc než jasné.

„Sladké sny,“ přečetla jsem si jednou večer na mobilu. No ty sny nebyly sladké. Byly horké a o mnoho hodin později. Protože ze dvou slov se najednou stala konverzace na hodiny. Byl to jen kolega, ale po rozloučení v práci jsem se těšila najednou na jeho zprávy v mobilu. Usmívala se a trávila jsem s ním dokonalé chvíle na dálku a ráno v práci jsme byli opět jen kolegové. Aby si okolí nic nezaznamenalo.

No milovala jsem jeho pohled, těšila jsem se na jeho vůni a na každé ráno, když přišel do práce. Nikdy jsem se do netěšila víc, než když jsem věděla, že na chvíli můžeme zůstat v kanceláři sami. Dívat se do očí a prožívat to krásné tajemno, kdy se rodí láska a přestože je vše nad míru jasné, nic není jisté.

Na oslavu narozenin jsem ho pozvala sama. Dovtípil se, že má zůstat i po tom, jak ostatní kolegyně odešli a otevřeli jsme si další láhev vína. Najednou jsme byli jako malí teenageři, kteří zůstali spolu a já jsem čekala už jen na chvíli, kdy se dotkne mé pokožky. Nalili jsme si, cinkli už několik jednou a najednou svět zastavil. Roman se mi díval do očí, spolkl, chytil mě za ruku. Oba jsme stále drželi sklenice. Přiblížil se ke mně a namísto vína jsem ucítila jeho rty. Téměř se mi zatočila hlava.

Opřela jsem se, vzal mi pohár z ruky a oba položil na stolek. Byl u mne už těsněji. Konečně. V práci jsme podvědomě vyhledávali svou přítomnost. Často jsem vnímala, jak přišel ke mně mnohem blíž, než k běžné kolegyni, ale nikdy jsme nepřekročili práh doteků, ačkoli jsem mnohokrát po nich toužila.

Až teď. Procházel mi prsty po zápasení, předloktí, mířil na rameno. Měla jsem husí kůži. Nefalšované husí kůži vzrušení, které sami rozlévaly po těle. Roman byl pěkně formován chlap. Navíc tak něžný a jemný zároveň. Laskavá duše v těle skutečného muže. Ta kombinace mě neskutečně vzrušovala.

Když mi vešel do kalhotek, byla jsem kompletně mokrá. Konečně opadly jakékoliv pochybnosti. Oba jsme toužili po tom druhém, chtěli se dotýkat, milovat, ale zdaleka to nebylo jen tělesné. Dávno jsem necítila takovou zamilovanost, která mě k Romanovi přitahovala. Jeho jestli jsem měla večer často před těmi mými. I když jsem ty své zavřela.

FOTOGALERIE
Užívali jsme si sex, erotiku, orgasmus …
Zdroj: Profimedia
Teď jsem je měla zavřené znovu, ale už jsem nebyla sama. Cítila jsem jeho vůni, dotyky, pokožku, rty. Vše začínalo mít ten správný spád. Už byla jeho dlaň pod mým tričkem a já mu zašla na hrudník. Dech se nám zrychloval a šaty se zošuchovali k zemi. Bylo krásné slyšet je, jak již nebrání naší lásce k naplnění.

Najednou jsme byli nazí, oba šťastní. Obličeje nám zářily a těla se nevěděli dočkat spojení. Dýchala jsem prudce. Roman byl při mně. Z gauče jsme se svezli na zem, ale já nechtěla první milování přežít na koberci.

„Pojď ke mně,“ řekla jsem a postavili jsme se. Stáli jsme nazí uprostřed obývacího pokoje. Na mém bříšku jsem cítila jeho ztopořený penis. Byl vlhký a tak velmi pevný. Měla jsem pocit, že cítí, jak v něm doslova proudí krev.

Nadšená jsem ho líbala a úd mu masírovala dlaní. On mi namířil prsty ve vlhkého rozkroku. Vzdychla jsem a pomalu jsem vykročila do ložnice.

Oba jsme se svalili spolu do peřin. V milostném objetí. Byla jsem nahoře, pak dole. Laskalo jsme se a já jsem ho hladila na ohanbí. Oba jsme toužili po prvním vniknutí. Lehla jsem si a nohy dala široce od sebe. Nechala jsem ho, aby mě líbal na prsa i bradavky, dvorce, krk a přitom se stále více a více přibližoval k vniknutí. Chytila ​​jsem ho znovu a navedla do sebe.

„Bože,“ vzdychla jsem když do mě celý vklouzl. Milovali jsme se něžně. Vášnivě. Jednou jsem byla nahoře, jednou dole, odzadu. Dávali jsme si všechny podoby lásky, jako bychom byli sehraní milenecký pár. No my jsme se milovali poprvé. No tělesně i našimi dušemi.

Milovali jsme se dlouho a já jsem s ním nakonec usnula v náručí. Když jsem se v noci probudila, byla jsem šťastná, že vedle mě dýchá. Jemně jsem ho chytila ​​za ruku. Aby se neprobudil. Zítra půjdeme do práce ze stejné adresy. A na osm hodin budeme opět jen kolegové …